Je druhý týden v květnu pátek a naše skupinka vláčecích nadšenců míří do Švédska na jezero Asnen. Jezero Asnen se nachází asi 150km od města Malmo. Je to typické švédské jezero s nádhernou přírodou, plné zátok s lekníny a stulíky a to hlavní pro nás plné velkých ryb. Jelikož je to naše první společná výprava do Švédska všichni se těšíme jako malí kluci.
Najednou je 8. května 2009 a my namačkáni v Laďovém romsteru opravdu jedeme. Ráno v deset vyjíždíme z Brna směr Sasnic a jelikož je svátek tak není skoro žádný provoz a my pomale ukrajujeme kilometry až do Ústí nad Labem, kde se vyrojila technická závada našeho dopravního prostředku. S třívalce byl občas dvouválec a jel jak šnek. Přivolaný technik ze škodovky konstatoval že takhle by dál nejel, tak co teď máme dělat? Odjezd trajektu se blížil a my jsme se museli rozhodnout jestli se vrátit a tím zhatit vytouženou výpravu nebo to risknout a při závadě vždy na chvilku vypnout motor a pokračovat. Volba padá na riskování a naštěstí, jak se později ukázalo, tak to byla dobrá volba. Závada se objevovala jen když bylo tepleji a jakmile večer zapadlo slunce tak jsme jeli v klidu až do Sasnicu. Zde se nalodili na trajekt a hurá za moře do vytouženého Švédska. Ráno již za světla přijíždíme na pevninu, sjíždíme z trajektu a nabíráme směr jezero Asnen. Cestou přes Švédsko si prohlížíme krásnou přírodu. Všude je čisto, žádné odpadky v lese ani kolem cesty jak u nás, prostě nádhera.
Kolem 11 hodiny přijíždíme do kempu. Chatka je už připravená, ale nikdo nikde. Jirka telefonicky informuje majitele kempu, že jsme již dorazili a ten mu říká ať se ubytujeme že klíče jsou v zámkui, že se pak staví vyřídit povolenky a ukáže nám lodě. My rychle vybalujeme rybářské náčiní a už se třepeme na vodu. Za chvíli doráží majitel kempu starej dobrej pan Johnson, jak jsme si ho všichni společně pojmenovali. Dává nám povolenky pár rad kde chytat a hlavně mapy jezera. Mapa jezera je opravdu nepostradatelná věc, jsou zde zaznamenány jednotlivé hloubky, zátoky, ale také kde můžete chytat, na jezeře Asnen je velké množství ostrůvků kde hnízdí ptáci a v různých dobách se na ně nesmí vstupovat. Tohle vše vyčtete z mapy proto každému doporučuji si tuto mapu koupit.
Starej Johnson nám jde předat lodě a my se dělíme na dvě skupiny. V lodi jsme vždy ve dvojici já s Jirkem a Laďa s Tomem. Každá loď je opatřena spalovacím motorem s přídavnou nádrží takže můžeme jezdit celý den bez toho, aby nám došel benzín. Po rychlé instruktáži jak zacházet s motorem se rychle se naloďujeme a jedeme na vodu. Po prvních několika náhozech jsme bez ryby, a tak popojíždíme a vymýšlíme co dál. Asi po dvou hodinách rybolovu dostávám malé klepnutí do wobleru Storm 13cm RH a v domnění, že táhnu větev vytahuji okouna asi 35 cm. Na tohoto woba bych ho nečekal, ale je to paráda konečně rybka. Okouna jsem chytil, když jsme objížděli ostrov a tak tuto taktiku obhazování ostrovů praktikujeme. Ukázalo se, že to bylo ta srpávná volba a za chvíli zdolávám nádhernou štiku kolem 75 cm. Štika má 16 cm Nils Masters nasátý až pomalu v jícnu, takže s námi bohužel musí na chatku. Prohazování okolí ostrovů má, ale jednu velkou nevýhodu, je zde velké množství leknínů a různých trav takže velká část náhozů končí jejich vytažením. Za chvíli si Jirka vzpomíná, že má v krabičce plandavku s krytem háčku. Nasazuje ji a ono to funguje. Přímo v rákosí stojí obrovské množství štik a téměř každý nához má kontakt. Zdolává i největší štiku výpravy, která měří 87cm. Při důkladném prohledání nalezne ještě jednu a tu mi půjčuje a až na pár situací jsme celou tuto výpravu na tyto nástrahy odchytali.
Ladík s Tomášem tuto nástrahu nemají a chytají víc trávy než ryb. Proto druhý den ráno jedeme do blízkého městečka podívat se do rybářských potřeb, zda tam nebudou naše plandavky. Plandavky jsou, je vidět že švédové na svých zarostlých jezerech vědí jak a na co chytat. Plandavky mají u v různých gramážích a barvách. Nám se nejvíce osvědčili co nejbarevnější, nakupujeme každý ze dva ze tři kousky. Druhý den na jezeře chytáme hlavně na ně a fungují skvěle. Postupně objíždíme ostrovy různé zátoky a všude chytáme krásné štiky mezi 50 -80 cm. Je sice pravda, že bychom chtěli i větší, ale kromě Jirkové 87 se přes 80 cm nedostáváme. U večeře na mapě nacházíme dvě místa s velkou hloubkou kde pomocí trolingu zkusíme štěstí na velkou štiku. Ráno vyrážíme směr tyto vytipované místa, ale po několika hodinovém trolování jsme bez záběru a postupně se vracíme na prochytávání kolem břehu kde opět chytáme naše štičky kolem 60 centimetrů. Celý týden jsme se věnovali hlavně chytání kolem břehu a čím bylo škaredejší počasí, tím lépe ryby braly. Jeden den bylo krásné počasí a za celý den jsme chytli jen dvě štičky kolem 50cm.
Byla to naše první výprava a já osobně jsem byl velmi spokojený. U nás v česku si štiky v takovém množství asi jen tak někde nezachytáme a hlavně ne v takové krásné panenské přírodě. Ještě musím vyzdvihnout kulinářské umění našeho kuchařského Mozarta Tomáše. Původně jsme jel do Švédska s tím, že něco zhubnu ale po jeho luxusním vaření jsem dvě kila přibral. Každý den, když jsme se vrátili z vody tak nám uvařil super bohatýrskou večeři. V takové pohodě týden uběhne jak nic a my musíme balit a hurá zpátky domů za svými drahými polovičkami. Po cestě se ještě zastavujeme v Malmo, kde svým drahým kupujeme nějakou drobnost a vydáváme se domů se slovy sbohem Asnene, za rok se asi zase shledáme.