Pstruh duhový - I. díl

David a jeho duhákDo Evropy byl pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) importovaný z USA v roce 1882. Jeho původní domovinou je pobřeží Tichého oceánu a povodí řek na západním pobřeží Severní Ameriky od Aljašky až po Mexiko, povodí řek Kamčatky, Ochotského moře (zde původní populace jako Salmo mykiss a Salmo penshyinensis , které byly později i shledány jako tažná a netažná forma jednoho druhu), kde žije v horských potocích, velkých řekách a v příbřežní části oceánu.

Podobně jako pstruh obecný vytváří celou řadu forem (mořskou, jezerní, potoční), z nichž nejznámější je mořská tažná forma dorůstající značných rozměrů, ve své domovině je označována jako steelhead. Tato forma má pověst atraktivní sportovní ryby a na většině lokalit je vzácnější než ostatní druhy tichomořských lososů. Do některých řek se dostavují k výtěru pouze stovky exemplářů této nádherné ryby.

Do Evropy byly importovány jikry pstruha duhového v roce 1880. V Čechách se první jikry objevily v roce 1887 a byly dovezeny z Německa.  Od té doby bylo do České republiky dovezeno několik populací pstruha duhového. V průběhu 2. světové války však většina pstruhařství zanikla. Po roce 1945 byl dovoz brzy obnoven a tržní chov pstruha duhového u nás funguje dodnes.

Rozpoznat pstruha duhového od ostatních lososovitých ryb není těžké. Jeho tělo má našedlou nebo stříbřitou barvu se silným vodorovným narůžovělým pruhem na bocích. Drobné tmavé tečky pokrývají celé tělo a na rozdíl od jiných salmonidů jsou ve velkém počtu i na ocasní a hřbetní ploutvi i na tukové ploutvičce. Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, podmínkami chovu a konkrétní chovnou linií. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví. U barvy kolísá hlavně celková intenzita zbarvení od stříbřitých až po úplně tmavé. Průměrná délka loveného pstruha duhového jen v rozmezí 25 - 50 cm s hmotností 0,3 – 1,2 kg. Rekordní úlovky jsou u nás kolem 80 cm (asi 7 kg) a ve světě divoká tažná forma kolem 120 cm (asi 18 kg).

Výskyt v ČR dnes zcela závisí na vysazování, které probíhá nejen na většině pstruhových revírů, ale i na mnoha mimopstruhových a soukromých vodách. U nás se pstruh duhový vyskytuje v tekoucích i stojatých vodách. V tekoucích vodách není tolik vázán na úkryty jako pstruh obecný potoční a často se vyskytuje v celém příčném profilu koryta. Oproti pstruhovi obecnému snáší o něco vyšší teplotu vody a je odolnější vůči znečišťování. V nádržích se zpravidla pohybuje ve sloupci, přičemž hloubka pohybu duháků se mění v průběhu dne i sezóny. Běžně se pohybují u hladiny i u dna.

Rekordní úlovky

Světový rekord - tento obrovský duhák byl chycen 5. září 2009 v Kanadě na jezeře Diefenbaker.Úspěšný lovec - Sean Konrad - tak 48-librovým obrem (v přepočtu zhruba 22 kg) překonal dva roky starý rekord, který držel jeho bratr. Zdroj foto: www.fishinggeeks.net

Český rekord - tato hlava patřila duhákovi o velikosti 89 cm a váze o něco málo překračující 7 kg. Uloven byl v roce 1985 na přehradě Křetínka panem Drahoslavem Janků.

Lov duháků v komerčních vodách

Velkou výhodou pstruha duhového je jeho schopnost velkých přírůstků a relativně nízká cena. Majitelé komerčních vod dokážou touto rybou velmi zatraktivnit svoje revíry. Pstruha duhového lovíme na dírkách a hned, jak sleze led, ho můžeme na komerčních vodách začít chytat na vláčku. A to je příjemným zpestřením po dlouhé zimní přestávce pro všechny, co trpí nemocí jménem PŘÍVLAČ.

V posledních letech získávají stále větší popularitu jarní a podzimní pstruhové závody. Na těchto kláních můžeme potkat jak méně zdatné vláčkaře, tak i reprezentanty v přívlači. Na takovýchto závodech bývá většinou výsledek nejasný až do poslední minuty. Kromě štěstí a umu ovlivňuje závodníkovo konečné umístění několik dalších faktorů. Za první je to los. Ten mu určí, kolik kol jde v rybách, zda na štontech má nějaký keř, hranu, nebo začíná na místě, kde se ryby vysadily. Dále je to počasí, zvláště vítr. Hejno duháků se většinou pohybuje s větrem a na výsledku pětikolového závodu je znát, když tři kola chytá v závětří. Do těchto faktorů musíme započítat i samotné ryby. Když se jedná o ryby z malých sádek, tak se zdržují kolem břehů, ale naopak duháci z rybničních chovů se většinou rozplavou na volnou vodu.

Nejdůležitější při takovém závodě je neudělat „nulu“ v žádném kole. Lehce se to píše, ale hůř provádí. Duhák je velmi náladová ryba a někdy můžeme dělat všechno možné a nedostaneme záběr. A když už máme to štěstí, tak nám ryba samozřejmě spadne. Velmi často se stává, že náš soused tahá jednoho za druhým, a i když ho kopírujeme jak jen to jde, nemáme ani ťuk. Duháková klání by se dala rozdělit na závody o málo nebo o hodně rybách. Při závodech, kdy se chytá málo, i jediná ryba v kole může znamenat vítězství. Ale naopak při závodech, kde se chytá větší množství, je samozřejmě také dobré nemít nulu, ale jedna ryba v kole většinou moc neznamená. O lepším umístění rozhoduje až třetí nebo čtvrtá ryba. Lov duháků jako zpestření jsem si velmi oblíbil, ale musím se přiklonit k názoru, že stavět svoje přívlačové umění na této rybě je asi nesmysl. Ale i takové závody na komerčních vodách mají své specialisty, kteří se pravidelně umisťují na předních pozicích.

Pstruh duhový má velmi dobrou schopnost se učit. První dny po vysazení je duhák snadno lovitelná ryba. Ale velmi rychle si zvykne na námi prezentované nástrahy. Po pár dnech jsou ryby stále opatrnější a skoro ignorují rychleji vedené nástrahy. Pokud dostane tato ryba přiměřeně dlouhý čas k aklimatizaci a částečnému zdivočení, stane se z ní velmi atraktivní dravec pro sportovní rybolov.





captcha

Poslat známému

Aktuální zprávy

15.1.
2018

Akce!! Sleva 20%

Tradiční narozeninová sleva 20%. Letos proběhne od 10. února do 18. února.
24.3.
2015

Novinka 2015 Daiwa EXIST

Nejlepší přívlačový naviják na trhu!!! Již na Českém trhu.
Reklama
Reklama

Partneři webu

ČRS - Český rybářský svaz
MRS - Moravský rybářský svaz
Chytej.cz - Blíž k rybám
MRK.cz - stále na rybách
Rybářská speciálka Zábranský
Ofsetová tiskárna A.M.G.
contimex - reklamí agentura