Je to vlastně přívlač s podvodním nebo hladinovým splávkem, kdy si volíme, v jaké hloubce a jak daleko chceme chytat. Tento způsob rybolovu vznikl v Itálii, kde už řadu let v této technice pořádají dokonce i závody. Sbirulino, Bubo nebo česky podvodní splávek se používá hlavně při lovu pstruhů a sivenů, ale i jiných druhů dravců – štik, okounů, bolenů a další dravých ryb.
Pomocí tohoto splávku hodíme nástrahu daleko, vodíme ji v libovolné hloubce a necháme propadat pod různými úhly. Předností sbilurina je, že můžeme nahazovat daleko i lehké vláčecí nástrahy. Sbirulin je několik druhů a liší se především potápivostí a sklonem úhlu klesání. Nejdůležitějším kritériem při jejich výběru je vznášivost označována písmenem N.
Vznášivost:
N = 1 plave 1 - 10 cm pod hladinou
N = 5 plave 10 - 25 cm pod hladinou
N = 10 plave 25 - 50 cm pod hladinou
N = 20 plave 0,5- 1 m pod hladinou
N = 30 plave 1 - 2 m pod hladinou
N = 45 plave 2 - 10 m pod hladinou
N = 60 plave více jak 10 m pod hladinou
Úhel klesání:
E.C. = 0 nulový úhel klesání
E.C. = 15 úhel klesání 15 stupňů
E.C. = 45 úhel klesání 45 stupňů
Není pravda, že všechna sbira jsou stejná. Kromě různé váhy a schopnosti se ponořit jsou charakterizována také uspořádáním plováku, které určuje pozice zátěže uvnitř a její tvar. Potápivá mají zátěž v horní části a pracují rychle v krátkých sériích poskoků nahoru a dolů. Ostatní mají zátěž ve středu a pracují pomaleji. Velice zajímavé uspořádání je umístění zátěže v dolní části. Ve vodě se vznáší horizontálně a jejím cílem je dostat se spodní částí s anténkou směrem ke dnu. Fantomové – neviditelná sbira jsou vyrobena z umělé průhledné hmoty se zátěží uvnitř. Jsou velice citlivá a vhodná pro chytání u hladiny.
Jaké použít náčiní?
Při lovu se sbirulinem je lepší používat delší prut, asi kolem 4 m, ale nesmí být moc tvrdý. Já osobně mám radši akci ve špičce. Delší prut proto, že se loví na velké vzdálenosti a při záběru na dopad (velmi častý jev) jsme rádi za každý centimetr. Při výběru prutu pro tento způsob lovu musíme skloubit rovnováhu mezi sílou a citlivostí. Na trhu jsou k dostání přímo sbirulinové speciály. Já sám používám upravený feederový prut, kde mám místo citlivé feederové špičku vlepenou rychlou špičku z laminátu.
Naviják používat tak ve střední velikosti s dobrou brzdou. Házíme daleko, tak musíme mít dostatečnou zásobu vlasce. Naviják nesmí být těžký, protože ho při vláčení držíme v ruce. Vlasce používám 16 – 18 jako kmen a na návazce 14. Mám vyzkoušeno, že to bohatě stačí i na velké ryby.
NÁKRES ZPŮSOBU NAVÁZÁNÍ + POPISEK
Sestava – sbiro je na kmeni volně, pod ním gumový korálek a obratlík (trojobratlík). Návazec dávám převážně 70 – 120 cm.
Jako nástrahy používáme mušky, streamery, marmyšky, twistery, malé plandavky, rotačky a v neposlední řadě nymfy, umělé červi a vosí larvy. Dají se používat i živé nástrahy. Živých nástrah při lovu pstruhů využívají hlavně italové, kteří jsou v tomto způsobu absolutní mistři. Sám nejraději při vláčení používám mušky.
Pár vzorů, které chytají:
Při nastražování vosích larev se dají na háček napíchnout dvě hlavou k sobě. Potom vytvářejí velmi dráždivý rotující pohyb.
Při použití silikonových žížal nebo červů je důležité při nastražování na háček zachovat tvar bumerangu. Zajišťuje dobrou rotaci.
Velmi účinné je využití i velmi malých plandavek nebo mušek.
Pstruzi a siveni se shromažďují v různých hloubkách podle teploty vody a ročního období. Pokud se povedl první úlovek, je dobré počítat délku doby po dopadu sbirulina na hladinu před započetím navíjení. Tímto způsobem můžete dostat návnadu do stejné hloubky. Při vláčení se sbirulinem je rychlost navíjení tak zvaně co ruka ruku mine. Vlasec musíme držet stále napnutý a dá se střídat například chvění, poskoky nebo přestávky. Někdy je dobré se vyhnout stoupání nebo klesání a jindy zase dobrá malá přestávka. Sbirulino padající šikmo dolů může vydráždit i apatického pstruha. Při chytání u hladiny je například chvění velmi účinné.
