Ze všech stran člověk slyší jak je Lipno vychytané a zdevastované. Já jsem na Lipno vždy jezdil velice rád a mohu potvrdit, že se tu dříve ryb nachytalo opravdu hodně. Má poslední dobrá chytačka na Lipně se odehrála na podzim v roce 2003. Byl jsem už po několikáté v Černé zátoce.
Je první týden v říjnu a v zátoce kromě starého rybáře, který zde chytá již 30 let nikdo nebyl. Na rybářskou dovolenou nás mělo jet celkem 5 rybářů a nakonec jsem zde pouze já a manželka Danda. Lipno je tak o dva metry kleslé, ale starý rybář nám říká že ryby berou. Kousek od chaty máme výběžek do vody s kamenitým dnem, zde naše rybačka začíná. Na dvou palcová BANJA chytáme okouny téměř na nához. Jedná se o velikosti 35 až 40 cm a dneska musím uznat, že tohle byl můj nejlepší okouní lov co jsem kdy zažil. Těch okounů jsme nachytali za odpoledne snad 40 a většinou takový macky. Už tenkrát jsme okouny pouštěli a tak tito krasavci byli do posledního vráceni zpět do vodního živlu. Druhý den ráno vyjíždím sám na lodi vyzkoušet štiky a oni opravdu berou. Na bílého velkého twistra chytám prvně krásnou 67 a po chvíli štiku 75 cm. Potom nachytám ještě několik kolem 50 cm, je to prostě paráda a ryby opravdu berou.
Další den ráno se vydáváme na výlet do Boubínského pralesa. Po téměř celodenním výletě po krásách Šumavy jsme unaveni a jdeme spát. Druhý den jdeme na candáty tak uvidíme, candáta jsme zatím ještě nechytili. Odpoledne nasedáme na loď a já vesluju směrem na osvědčená místa. Na středu zátoky na hloubce dostává Danda krásnej klep a po chvíli se u hladiny objevuje candoch 67 cm. Já chytám několik menších kolem 50, spokojeni odcházíme do chaty a 67 si berem sebou na večeři. Takových krásných ryb jsme nachytali ještě spoustu, takže ten týden byl opravdová LIPENSKÁ POHÁDKA.
Je tu 13. červen 2005 a my jsme opět v Černé zátoce a tentokrát na 14 dní. Jsme velmi natěšeni na lipenské štiky, candáty a okouny. Hned po příjezdu nás místní rybáři informují , že už loni se ryby moc nechytali a letos to prý bude ještě horší. Je tu spoustu rybářů co chytají candáty celý rok a v každé restauraci kolem Lipna je candát největší specialita, takže chytit mírového candáta nebo štiku je velké štěstí. Říkáme si, že uvidíme a ráno jsme u vody už ve 4 hodiny s velkým očekáváním. Krizový scénář se potvrdil beze zbytku a opravdu až na několik štiček kolem 40 jsme nezavadili o rybu. S lodí jsme potom projeli všechny top místa, která předchozí léta opravdu fungovala, chytáme candátky kolem 40 cm, ale pouze jednoho nebo dva okouny za den a všechny kolem 20 cm, výjímečně kolem 30 cm.
Jeden večer jsme si sedli na špici zátoky a chytali na feeder, kolem jezdili jachty plné rybářů, kteří měli na lodích spoustu prutů. Pří setmění najíždějí do zátok na druhou stranu přehrady kde nastraží všechny udice a co chytnou to vezmou. Slyšely jsme německy mluvící rybáře jak se dobře zadařilo. Nachytalo a vzalo se hodně ryb a rozhodně to nezůstalo jenom u dvou mírových dravců.
Snad se Lipno spraví, když jsou některé zátoky teď hájeny. Nástražní rybka má nejmenší míru 20 cm a začínají tamcna to dohlížet profesionální porybní. Ale na druhou stranu je na Šumavě krásně a do budoucna se tam určitě ještě vypravím se svým synem. Snad můj synek jednou zachytá taky okouny, tak jako my tenkrát na podzim.
Nashledanou u vody
Michal Janoušek
