Barvy umělých nástrah jsou věčně diskutovaným tématem. Při přívlači se snažíme dravcům nabídnout takovou barevnou napodobeninu nástrahy, která je téměř k nerozeznání od originálu nebo naopak takovou, která by přes svůj exotický vzhled vyprovokovala dravce k útoku. Jsou rybáři, kteří by přísahali na barvu bílou, jiní na žlutou, červenou, fialovou nebo hnědou. Ale který z nich má pravdu? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď.
Většina ryb vidí barevně. Barevné vidění je schopnost vidět a rozpoznat předměty ne na základě toho, jak jsou jasné, ale jak dobře pohlcují, odrážejí nebo propouští světlo různých barev. Rybářské krabičky jsou přeplněny nástrahami různých barev a každý rybářský výlet se stává studií, jaká barva návnady bude dnes lákat ryby. Principy vidění a chování světla při pronikání do vody můžou způsobit to, že se z jednoduchého výběru nástrahy stává složitý proces.
Rybí oči se od lidských liší. Jejich čočky jsou dokonale kulovité, což jim umožňuje vidět pod vodou, protože mají vyšší refraktivní indikátor, který jim pomáhá zaostřit. Zaostřují pohybem čoček dovnitř a ven místo jejich protahování, jak děláme my. Ryby nemůžou rozšířit a zúžit s vé zornice, protože čočky se vypoulí přes oční duhovku. Při vyšší hloubce, ve které se ryby nachází, se rybí oko zvětšuje tak, aby pochytalo tlumené světlo.
Tento proces pokračuje až do konce fotické oblasti, kde princip oční velikosti již nefunguje, jelikož zde není žádné světlo. Noční ryby mají spíše větší oči než denní ryby. Stejně jako u lidí, sítnice rybího oka obsahuje dva typy buněk, tyčinky a čípky. Čípky fungují pro vidění ve dne, jsou to buňky používané pro vidění barev. Tyčinky fungují pro vidění v noci, neumí rozlišovat barvy, ačkoliv mohou rozeznat intenzitu světla. Oči většiny sladkovodních ryb obsahují tyčinky a čípky. Ryby, které přijímají potravu ve dne, mívají více čípků. Ryby, které loví v noci, mívají více tyčinek.
Světlo se chová jinak ve vodě než ve vzduchu. Různé barvy světla se šíří v různých vlnových délkách. Nejdelší vlnová délka je červená, pak následují oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová (fialově modrá) a fialová. Když se světlo šíří vodou, je část jeho energie pohlcena, přičemž nejdelší vlnové délky jsou pohlcovány jako první. To znamená, že teplejší barvy mizí jako první. Červené světlo je téměř zcela pohlcováno během prvních 4 – 6 metrů. Oranžové proniká do hloubky 9 – 12 metrů, žluté 18 – 20 metrů, zatímco zelené a modré zůstávají viditelné tak hluboko, jak jen světlo dokáže proniknout. Celkové množství světla také klesá s hloubkou. V 15 metrech se žluté nástrahy stále jeví jako žluté, ale nejeví se tak jasně jako v hloubce 6 metrů. Červená může být viditelná až v 5 metrech v čisté vodě, nebo může zmizet do 20 cm v kalné řece.
V hloubkách, kde je téměř tma, se bílé nebo stříbrné nástrahy mohou jevit lépe než modré nebo zelené na modro-zeleném pozadí vody. Výrobky, které jsou navrženy tak, aby odrážely jakékoliv světlo, dělají nástrahy více viditelné. Profesionální rybáři experimentovali s tímto principem naopak, aby jejich sítě byly méně viditelné. Sítě pro použití ve velmi hlubokých vodách jsou obarvené modře nebo zeleně, takže splynou s barvou pozadí vody.
Celková intenzita světla je také důležitá. Při zatažené obloze barvy nepronikají tak hluboko, jak za slunečného dne. Za soumraku, kdy intenzita světla klesá, je červená barva první, která chytá, následovaná oranžovou, žlutou, zelenou a modrou. Jak celková intenzita světla klesá, ryba vidí pomocí tyčinek a není schopna rozlišovat barvy. Po setmění by rybáři měli volit mezi světlými a tmavými nástrahami. Za úsvitu, jak se intenzita světla zvyšuje, kdy ryby vidí pomocí čípků, je pořadí barev viditelných pro ryby obrácené - modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená. Za brzkého úsvitu jsou někteří rybáři úspěšní s červenými nástrahami v blízkosti vodní hladiny, protože se nástrahy rybám zezdola proti obloze jeví jako tmavé.
Teoreticky, denní ryby jako okoun, pstruh a losos jsou více citlivé na barvu, než noční ryby jako například candát. Studie ukázaly, že pstruh duhový a pacifičtí lososi mají barevné vidění podobné jako u lidí. Mohou rozlišovat doplňkové barvy až ve 24 spektrálních odstínech. Jiné studie ukázaly, že pstruh obecný je schopen zaostřit na blízké a vzdálené objekty zároveň a může jasně vidět různé barvy v různých vzdálenostech.
Nakonec, nejdůležitější je přitažlivost nástrahy. Dravec vyráží za nástrahou buď, aby žral, nebo zaútočil. Ryby mohou najít nástrahu pachem nebo vlněním zachyceným postranní čarou. Ale studie dokazují, že většina ryb, než na ni udeří, ji musí vidět. To je důvod, proč je viditelnost a barva nástrahy důležitá pro úspěšný rybolov.
Dle zahraničních materiálů zpracoval David Koudelka.
Foto - archiv přívlač.cz a přívlač.net.
