Rok se zase sešel s rokem, je tu říjen 2010 a my opět stojíme na břehu jezera Asnen plni očekávání trofejních candátů a okounů. Naše skupinka nadšenců se rozrostla o dva členy Kubu a Michala takže jsme teď Michalové dva. Po vyřízení formalit se ptáme starého Johnsona jak to vypadá a dostáváme ne zrovna dobrou odpověd. Neustále se mění tlak a ryby zkrátka nežerou. Tak to je mazec, ale uvidíme třeba se to zlomí.
Chystáme si náčiní a jdeme na ně. Je podzim a všechny ostrovy a zátoky již nejsou uzavřeny a smí se chytat všude. Kolem druhé hodiny jsme na vodě. Letos je poněkud větší zima než na naší loňské květnové výpravě, takže nutností do lodě je pravý námořnický rum. To odpoledne chytl Kuba asi 50 cm štiku. Jinak jsme snad nechytli žádnou jinou rybu. Je to tak jak říkal starej Johnson, ryby opravdu neberou. Po několika hodinovém snažení se vracíme na chatu trochu zklamaní, ale jsme tu první den snad se to rozjede.
Druhý den ráno jsem na trolling chytl krásnou 73 cm štiku, a říkám si, tak a teď to půjde. Kdybych jen tušil, že tohle bude největší ryba naší výpravy. Ladík pak zvolil taktiku polského lovce Jacka Kolendowicze a občas nějakého candátka nebo okounka chytl. My ostatní jsme pak museli celou výpravu poslouchat příběhy o tomto Ladíkově polském polobohu. Snad Laďa jeho techniku ještě lépe dopiluje a příště nás naučí chytat velké candáty.
Jirka poctivě tepal dno a taky několik candátků chytl. Jeho parťák Michal měl největší smůlu výpravy chytl snad jednoho okounka a díky tomu, že byl nachystáný na metrové štiky, tak byl docela zklamán. Naše loď, já a Kuba jsme byli bez candátů, ale zase jsme nachytali nějaké štiky. Nejvíc ryb se nachytalo poslední den. Počasí se začalo vylepšovat a být tady o týden později asi by to bylo jiné, ale to je jen klasické kdyby.
Sice co se týče úlovků byla tato výprava poněkud slabá, ale zase se člověk dostal do nádherné přírody se skupinou přátel, nádherně jsme si týden odpočinuli a Tomík nám opět předváděl své kulinářské umění, takže jsme všichni pěkně přibrali.
Už v autě na zpáteční cestě jsme spřádali plány kdy a kam příště, jezero Asnen je opravdu velice krásný revír, ale i tady platí když neberou tak neberou. V budoucnosti sem jistě ještě zavítáme. Teda kromě Michala ten řekl, že už sem nikdy nepojede. Tak uvidíme co nám nachystá příští výprava.